Jak na pracovní polohy – od účetních po skladníky
Od 1. ledna 2023 bude možné uznávat těžké poškození bederní páteře jako nemoc z povolání.
Jak na pracovní polohy, které jsou jedním z rizikových faktorů, jsme pro vás sepsali v krátkém článku.
Jak na pracovní polohy – od účetních po skladníky
Pracovní polohy a ergonomie jsou témata, která se týkají všech profesí od účetních až po skladníky. V dnešní době jsou diskutovány o to víc, jelikož od 1. ledna 2023 bude možné uznávat těžké poškození bederní páteře jako nemoc z povolání. Zásluhou ergonomie lze však pracovníkům také významně zpříjemnit každodenní práci, a zároveň zaměstnavateli pomoci ke stabilnímu, spokojenému týmu.
Co jsou pracovní polohy
Pracovní polohy jsou jedním ze základních fyziologických faktorů pracovního prostředí, které jsou běžně hodnoceny na všech pracovištích v České republice napříč všemi profesemi. Z tohoto důvodu je obecně kladen velký důraz ze strany kontrolních orgánů na dodržování všech standardů a zavádění preventivních opatření. To vše s cílem zabránit vzniku nemocí z povolání a ochránit jak samotného zaměstnance, tak i jeho zaměstnavatele.
Jak to vypadá v praxi
Dohled na pracovištích je prováděn především místně příslušnými Krajskými hygienickými stanicemi (orgánem ochrany veřejného zdraví) při kontrolách pracovních podmínek, které mají za úkol zajistit zaměstnancům optimální pracovní podmínky pro dlouhodobé vykonávání jejich práce. Při zvýšené míře rizika je zaměstnavatel povinen provést autorizované měření či odborné hodnocení pracovní polohy autorizovanou laboratoří, která konkrétní místo navštíví a práci důkladně zanalyzuje. Výsledkem měření či hodnocení je zařazení práce do konkrétní kategorie práce (dle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění), ze které zaměstnavateli vyplývají vůči zaměstnanci povinnosti. Ty se týkají především intervalů mezi periodickými lékařskými prohlídkami a jejich náplní u daných zaměstnanců.
Součástí analýzy pracoviště by ale také vždy měla být individuální nápravná opatření, která zaměstnavateli pomohou efektivně zlepšit pracoviště a zaměstnancům práci zpříjemnit tak, aby nevznikaly nevhodné pracovní polohy.
Součástí analýzy pracoviště by vždy měla být individuální nápravná opatření.
Probíhá měření stejně u kancelářských i dělnických profesí?
Z pohledu autorizovaných měření či odborných hodnocení se při analýze pracovních poloh u každé profese postupuje individuálně s ohledem na odlišnosti jednotlivých prací (náplň a rozmanitost práce, tvorba časového snímku, norma a její běžné plnění apod.). Avšak obecně platí, že nejčastěji vyskytujícím se problémem je dlouhodobé jednostranné přetěžování těla s absencí pravidelného střídání činností, rotací mezi pracovníky či nevyužívání ergonomických pomůcek a zařízení.
Co když firmy z jejich pohledu řeší důležitější věci než ergonomii?
Je důležité brát v potaz, že ergonomicky nevhodně nastavená pracoviště mohou vést k nižšímu pracovnímu výkonu, zhoršení kvality práce, nespokojenosti pracovníků a jejich fluktuaci, a z dlouhodobého hlediska také k případným zdravotním problémům vyústěných v nemoci z povolání. Povinnosti a veškeré dopady vyplývající z analýzy pracovních poloh a ergonomie se týkají nejenom zaměstnavatele, kterému jednotlivé povinnosti určuje zákon, ale také samotných zaměstnanců. Pro obě strany je mnohem výhodnější tuto problematiku řešit včas, konzultovat ji s ergonomy a snažit se aplikovat individuální nápravná opatření. To vše s cílem výsledné spokojenosti zaměstnanců i vedení.
Potřebujete pomoci s analýzou pracovních poloh či jiných rizikových faktorů pracovního prostředí? Jsme tu pro vás.
